Toerist. landkaarten | Fotogalerijen | Mobiele diensten | Temperatuurs | Webcamera's |
Last minute | Advertentie accomm. | Handelsaanbieding | Werkadvertentie | Berg-kennismaking |
Het gebied uitkiezen |
|||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Zřícenina hradu Edelštejn leží 15 km východně od Jeseníku, v katastru Zlatých Hor. Mezi Zlatými Horami a Heřmanovicemi se táhne dlouhý hřeben Příčného vrchu, na jednom z jeho výběžků ve výšce 695 m se zachovaly zbytky hradu.
Umístění hradu: Hrad sloužil k ochraně dolů na zlato, ale střežil i důležitou cestu vedoucí z Vratislavi přes Nisu, Glucholazy na Bruntál a dále na Moravu. Tuto dvojí úlohu umožňovala vhodná poloha s dalekým rozhledem na Zlaté Hory a na rovinu táhnoucí se k Nise. Hrad stál na skalnatém srázu a byl obklopen hradbami nestejné šíře, přerušenými jen v místech, kde byl spojen úzkou šíjí s Příčným vrchem. Hradní jádro, dnes zcela zarostlé vysokými stromy, mělo podobu nepravidelného lichoběžníku, dlouhého 120 metrů a širokého 65 m. Hradní areál byl rozdělen nehlubokým příkopem na dvě nestejné části. V západní části hradu se nacházelo hlavní opevnění včetně válcové věže o průměru 7 metrů, zasazené do silné zdi. V její blízkosti byly ještě v polovině minulého století patrné stopy po studni. Hradby byly zesíleny baštou, umístěnou v rohu lichoběžníku. K hradební zdi přiléhaly obytné budovy. V druhé, slaběji opevněné části hradu stály asi méně důležité hospodářské budovy. Vstup do hradu byl pravděpodobně v západní, hlavní části objektu. Historie Edelštejna: Hrad Edelštejn byl postaven asi ve druhé polovině 13. století. Pověsti, že jej postavil v roce 1119 rytíř Oto z Erlitzu, nemají historický podklad. Rovněž není jisté, zda jeho stavebníky byli vratislavští biskupové nebo některý světský feudál. V pramenech vystupuje poprvé za dramatických okolností v roce 1281, kdy opavský kníže Mikuláš, nemanželský syn Přemysla Otakara II., vyzval jeho držitele bratry z Linavy, aby poskytli vratislavskému biskupovi Tomáši II. náhradu za ničivé vpády do jeho držav. Když neuposlechli, hrad Edelštejn jim odňal a dal jej i s doly do zástavy biskupovi. Za bojů, které brzy poté vypukly mezi vratislavským knížetem Jindřichem IV. a biskupem Tomášem II. o kolonizovaný díl Jesenicka, byl Edelštejn jednou z hlavních příčin sváru. Hrad byl nakonec dobyt Jindřichem v dubnu 1285. Hrad se tak stal součástí opavského knížectví. Za tažení Husitů do Slezska roku 1428 padly sice v březnu Glucholazy, ale zdá se, že Edelštejn husité neobléhali. Brzy poté se totiž na hradě sešli přední odpůrci protihusitského odporu k poradě o válečné situaci. Po smrti opavského knížete připadl Edelštejn Mikuláši IV., v roce 1440 ho po něm převzal bratr Václav, který je dal kvůli svým dluhům do zástavy opolsko-hlohovskému knížeti Bolkovi. Když chtěl opavský kníže Jan hrad vykoupit pro svůj rod, Edelštejn krátce před rokem 1445 za neznámých okolností vyhořel. Bolek jej neprodleně znovu vystavěl a k původní ceně připočetl i cenu za opravy, na kterou v Opavě neměli. Opolští předali hrad roku 1465 Jiřímu z Poděbrad, který jej přenechal rodu Žerotínů. Protože se však Jan ze Žerotína zdržoval často mimo, vratislavský biskup Jošt z Rožmberka hrad roku 1467 dobyl. Z obavy, aby se jej opět nezmocnili stoupenci Jiřího, nechal biskup hrad zbořit pod záminkou, že panství nevynáší na jeho udržování. Oficiálně se hrad dostal do biskupského vlastnictví až v roce 1474, ovšem už jako ruina. Zříceninu pospal v roce 1687 biskupský horní hejtman Hantke, který tu mohl ještě rozpoznat valy a příkopy. Pokusy opravit Edelštejn podobně jako Rychleby u Javorníku, podniknuté na počátku 20. století, selhaly pro nedostatek peněz. (Zdroj: Jeseníky - Turistický průvodce ČSFR, Olympia, 1991)
|
|
||