Praděd (Altvater, 1492 m) je nejvyšší horou Moravy a pátou nejvyšší horou v České vysočině. Praděd se nachází na území okresu Bruntál a má nejdrsnější podnebí na Moravě - průměrná roční teplota je zde pouhých 0,9 stupňů Celsia. Na vrcholu hory stojí 145 metrů vysoký vysílač, do roku 1959 zde stála také kamenná rozhledna. Vrchol Pradědu byl vyhlášen za přírodní rezervaci, jež je součástí velkoplošné státní přírodní rezervace Praděd. Z vrcholu je daleký rozhled na Pradědskou a Keprnickou hornatinu, město Jeseník, Bruntál, Králický Sněžník a za zvlášť příznivých podmínek je vidět až na Krkonoše a Vysoké Tatry.
Přírodní podmínky na Pradědu:
Praděd je mohutná kupa s rozsochami, jejíž vrchol je tvořen málo odolnou muskoviticko-chloritickou rulou. Vrchol vyčnívá nad horní hranici lesa, která zde vystupuje až do 1400 m n.m. Při hloubení základů původní rozhledny i nové televizní věže se v rulových puklinách našly krystaly vzácného nerostu anatasu modré, medově žluté a čiré barvy.
Praděd má nejdrsnější podnebí na Moravě, průměrná roční teplota je zde pouhých 0,9 stupňů Celsia.
Vrchol Pradědu byl v roce 1955 vyhlášen za přírodní rezervaci. Tato byla spolu s dalšími pěti rezervacemi územně propojena přičleněním okolních stejně hodnotných lesních i nelesních společenstev, takže je nyní chráněn pradědský hřeben od Jelení studánky až po Malý Děd. Ochrana území Vrcholu Pradědu o rozloze 497 ha spočívá v zachování alpínských a subalpínských ekosystémů, tj.bezlesých holí, přirozených smrčin, skal (Tabulové skály), a vrchovišť (Malý a Velký Děd). S ohledem na rozmanitost území je zde pestrá i květena. Ze vzácných a ohrožených rostlin se v rezervaci vyskytuje například vrba bylinná (Salix herbacea), řeřišnice rýtolistá (Cardamine resedifolia), jestřábník alpský (Hieracium alpinum), zvonek okrouhlolistý sudetský (Campanula rotundifolia subsp. sudetica), hořec tečkovaný (Gentiana punctata). Zajímavý a dosud neobjasněný je zde výskyt vrby laponské (Salix lapponum). Největší rozlohu rezervace zaujímají horské smrčiny přecházející na horní hranici lesa v solitérní a skupinovitě roztroušené vlajkovitě utvářené smrky. Vedle přirozených smrkových porostů jsou do rezervace zahrnuty i porosty uměle založené (borovice kleč), které jsou postupně převáděny v porosty blízké přirozeným.
Problémem rezervace je nadměrný turistický ruch. Početné lyžařské vleky, sjezdovky, chaty a přístup motorových vozidel zhoršuje kvalitu životního prostředí. Díky znečištění vrcholových částí totiž do původních rostlinných společenstev pronikají plevelné nížinné a na dusík vázané rostlinné druhy (velkým problémem je například chrastice či rákos, které v místě uchycení úplně vytlačují původní druhy). Neblahé vlivy má také imisní poškození lesních porostů. Na starých turistických cestách po spádnici dochází k silným stržovým erozím, proto je zakázáno chodit mimo značené cesty.
Historie staveb na Pradědu:
Dávné předky v blízkosti Pradědu připomíná dnes jen jediná věc: trojmezní mramorový hraniční kámen z roku 1721 stojící u silnice na Praděd. Je zdobený znakem řádu německých rytířů, mitrou vratislavských biskupů a žerotínským lvem.
Na přelomu 19. a 20. století začali zdejší obyvatelé stále více projevovat zájem o hory a turistiku. Moravskoslezský sudetský horský spolek, který se staral o úpravu a značení turistických horských cest, vydávání průvodců, map a také budováním rozhleden a horských chat, zahájil v roce 1904 na Pradědu stavbu kamenné rozhledny, tzv. Stráže Habsburků. Stavba začala roku 1904, ale rozhledna byla zpřístupněna až v roce 1912. Byla to okázalá 32,5 metru vysoká stavba s restaurací a ubytovacími pokoji. Pro přílišnou vlhkost nebyly ubytovací prostory nikdy dány do provozu. Stavební stav rozhledny nebyl kvůli nevhodnému použití kamene od samého počátku dobrý. Obrat k lepšímu nastal po opravách v letech 1926-1934. Přesto však stavba rychle chátrala a přes jednání o její záchranu byla rozhledna od roku 1957 uzavřena pro špatný stav zdiva. V květnu 1959 se rozhledna zřítila.
Se stavbou telekomunikační věže na vrcholu Pradědu bylo započato v roce 1970. Vysílač vysoký 162 metrů slouží také jako meteorologická stanice, pro veřejnost je v něm restaurace. Z vyhlídkové terasy je nádherný kruhový rozhled nejen po Jeseníkách - za zvlášť příznivých podmínek je vidět až na Krkonoše a Vysoké Tatry.
(Zdroj: Jeseníky - Turistický průvodce ČSFR, Olympia, 1991)
Mapa lokalna 1:50 000 - obiekt wskazuje czerwona strzałka
|