Lesní ruský hřbitov - Rejvíz
| Tábor pro zajatce byl vybudován v době, kdy hitlerovské Německo zahájilo 2. světovou válku. Brannou povinností byli odčerpáváni pracovníci z výrobního procesu a tito museli být nahrazování zajatci. první tábor v Jeseníkách byl zřízen ve Vidlech u Vrbna pod Pradědem v červnu 1940. V tomto roce získala v konkurzu firma J. Nitsche - parní pila ve Vrbně zakázku na postavení několika obytných budov, kůlny pro nářadí, samotku, márnice a samospádného vodovodu v lese na Rejvízu. Celý areál byl oplocen a na bráně byl umístěn nápis: "Arbeit macht frei". |
 |  |
| První zajatci polské armády byli přivezeni do tábora v srpnu 1940. Na podzim následujícího roku byli pak předáni na práci různým soukromým firmám a na jejich místo přivezeni zajatci ze západní Ukrajiny. Jejich počet byl minimálně dvojnásobný oproti možné kapacitě ubytování. Zdravotní stav těchto zajatců, jak uvádí zpráva podaná pracovnímu úřadu v Jeseníku, byl již při přepravě velmi špatný. Zajatci v těžkých životních podmínkách živořili a v táboře vypukl tyfus. Za pouhý jeden měsíc od 4.12.1941 do 5.1.1942 zemřelo 17 zajatců. Další 4 v roce 1942, 1 v roce 1943 a 2 neznámo kdy. Ve zprávě je rovněž uvedeno, že v průběhu podzimu a zimy musela být vyměněna 1/3 zajatců pro tělesnou slabost a neschopnost pracovat v tak těžkých podmínkách. Závěr zprávy pak hovoří, že i další přidělovaní zajatci jsou ve zbědovaném stavu. Podle výpovědi tehdejšího lesního správce Huberta Nitscheho zemřeli hladem a na úplavici nejenom zajatci, ale i dozorci a 1 lesník. |
 |
 |
| V květnu roku 1944 byli zajatci z Rejvízu odsunuti do prostoru Moravské Třebové. Na jejich místo, po úpravě vnitřních prostorů budov, vybudování umývárny a po prověření celkového stavu tábora zvláštní komisí, byli přesunuti zajatci anglické armády. Dávky jídel byly lepší, rovněž byly i příznivější pracovní normy a od září 1944 jim byly přiděleny přídavky jídla pro těžce pracující. V lednu 1945 bylo v táboře 50 anglických a francouzských zajatců a 25 příslušníků Todtovy organizace. |
 |  |
 |  |
V roce 1963 byl na základě odboru kultury Okresního národního výboru v Bruntále prohlášen "Lesní hřbitov sovětských zajatců" kulturní památkou.
Podoba lesního ruského hřbitova prošla od roku 1948 mnoha změnami, ovlivněnými zejména politickým klimatem příslušné doby. V roce 1999 Lesy České republiky, jež vykonávají k tomuto pozemku právo hospodaření, zajistily podle návrhu Sotirise Joanidise celkovou rekonstrukci. |
Automapa 
Ortofotomapa 
Mapa turystyczna 
