Jeseniky Info - touristic informational portal

Jeseniky Info - touristic informational portal
Wellness Hotel Sauna - Malá Morávka, Karlov
Tourist maps Picture gallery Cell phone services Temperatures Webcams
Last minute Accommod. advertis. Commercial offer Jobs advertising Lonely hearts
 Select area

REX - články o Jeseníkách a monitoring tisku

Jeseniky TODAY
Weather and snow
Accommodation
Ski centres
Leisure time
Tourism
Services
Food
Transport
Facebook  Google+  Twitter
 Guestbook Guestbook
 REX - articles REX - articles
 Copyright Copyright
 Audience statistics Audience statistics
 Contact Contact


REX - články o Jeseníkách a monitoring tisku


Kamzík, hory a petice

23.10.2009 - LUDĚK NAVARA - Mladá fronta DNES


Tisíce lidí podepisují petice za vznik národního parku, jiní zase ostře brojí proti němu. Kdo zvítězí?

Je to určitě jedno z nejkrásnějších míst v této části hor. Možná i v celých Jeseníkách.
Velká kotlina nedaleko Karlova pod Pradědem. Tady se ze zbytků sněhu ještě dlouho po zimě sbírají praménky vody a stékají dolů do hučícího potoka.
„Je to jakási botanická zahrada Moravy a Slezska,“ říká Jan Halfar, vedoucí Správy Chráněné krajinné oblasti Jeseníky. Velká kotlina je právě jedním z míst, která považuje za tak důležitá z hlediska ochrany přírody.
Jedno z těch, kvůli kterým nyní začínají ochránci přírody uvažovat o přeměně Jeseníků v národní park. Nejvyšší moravské hory by se tak změnily ve stejně přísně chráněné území jako například Šumava nebo Krkonoše. „Jeseníky mají na to, aby z jejich části byl mezinárodně uznávaný národní park,“ říká Jakub Kašpar z ministerstva životního prostředí. Jenže ne všichni s ním úplně souhlasí. Národní park si nepřejí, bojí se, že zde začnou umírat smrky kvůli kůrovci jako na Šumavě. Nebo že zmizí nepůvodní kamzíci. Mnozí ostatně ani netuší, co by zřízení parku vlastně přesně znamenalo.

Tady se lyžuje!
Vzdušnou čarou je to z Velké kotliny na Ovčárnu opravdu kousek. Ale zatímco strmá a nepřístupná stráň kotle nabízí klid, nedaleká Ovčárna zažívá nápory turistů. Především v zimní sezoně, kdy sem přijíždí milovníci sjezdového lyžování, ale i běžkaři. Je jich neuvěřitelné množství: celkem za rok se jich do této části Jeseníků vypraví téměř půl milionu. Jenže by jich mohlo být i víc. Letos sníh například napadl dřív, ale podle režimu předepsaného ochranáři smí začít lyžování až od poloviny listopadu.
„V dnešní situaci, kdy na sjezdových tratích leží již asi 85 centimetrů sněhu a já je nemohu provozovat, pohybuje se částka, kterou tratím za jeden měsíc, řádově ve statisících,“ říká podnikatel Josef Figura, který je majitelem vleků na Ovčárně, hotelu a turistické chaty. V oblasti působí už od roku 1991. „Investoval jsem stovky milionů korun, na těchto horách chci i do budoucna žít a podnikat,“ říká. S plány na budoucí národní park ho zatím nikdo neseznámil. A tak se k záměru vyjadřuje opatrně. „Jsem pro, pokud nebude omezovat podnikání v této lokalitě,“ říká.
Pro zachování turistického střediska na Ovčárně jsou i starousedlíci z okolních obcí. Pochopitelně. Půl milionu turistů není málo. Figura sám zaměstnává padesát lidí. Co bude, když vznikne národní park?
„Lyžování na Ovčárně bude pokračovat ve stávající podobě a míře,“ ujišťuje Kašpar. Vedoucí Halfar zase navrhuje, že vzniku národního parku může předcházet dohoda o tom, že středisko zůstane sice ve stávajícím rozsahu, ale bez dalšího rozšiřování. Takováto ujištění ovšem Figurovi nestačí: „Musí být zaručena možnost rozvoje celé oblasti, pro návštěvníky musí být vybudováno takové zázemí, aby se k nám rádi vraceli,“ říká. A dodává: „Zásadně nebudu souhlasit s jakýmkoliv omezením již povolených aktivit, nabytých práv, a pokusům o omezení se budu bránit.“

Když ptáčka lapají Ochranáři, pracovníci chráněné krajinné oblasti, ale i milovníci přírody vytáhli právě v těchto dnech do boje za národní park. Ministerstvo životního prostředí připravuje informační materiály pro starosty a starousedlíky, ale do útoku vytáhli i nadšenci, kteří shání podpisy pro petici. Samozřejmě na podporu parku.
„Máme už čtyři tisíce podpisů, většinou od lidí přímo z hor,“ pochvaluje si Ondřej Bačík, zástupce petičního výboru. On sám pochází z Rýmařova, podniká v oblasti ochrany životní prostředí. „Známe problémy, víme, že příroda je zde jedinečná, proto to děláme,“ říká. Pod petici získali podpisy i některých umělců jako například Nadi Konvalinkové či Miroslava Donutila.
Starousedlíci to ovšem zrovna neocenili. „Víte, jak místní lidi štve, když vidí, že ten a ten umělec podporuje národní park? Odmítám takovéto petice,“ říká starosta Lipové-lázní Lubomír Žmolík, který je současně předsedou Sdružení měst a obcí Jesenicka. A k současné kampani na podporu národního parku říká: „Když ptáčka lapají, pěkně mu zpívají. Já neřekl kategoricky ne, ale musí být zahájena široká diskuse a lidé musí dostat všechny informace. Přesné,“ říká Žmolík.
Upozorňuje, že absolvoval cesty po všech českých národních parcích, aby se seznámil s tím, jak fungují. „Představitelé vždy říkají, že národní park je vynikající značka, že přitahuje turisty a má to pozitivní dopad. Na druhou stranu říkají, že chtějí šetrný turistický ruch, ale ten se odbývá někde na periferii a nepřispívá k rozvoji oblasti. A samotný národní park přináší řadu omezení, jako je zákaz sběru lesních plodů, hub.“

Zachraňte kamzíka!
Tak tuhle petici za zachování jesenického kamzíka podepsalo přes tři tisíce lidí. Nesouhlasí s tím, že v dlouhodobém výhledu, který připravila Správa Chráněné krajinné oblasti Jeseníky, se s kamzíkem nepočítá. Je totiž nepůvodní zvíře, v Jeseníkách nikdy nežil. „Tato otázka není aktuální,“ uklidňuje Jakub Kašpar z ministerstva životního prostředí. Ale současně přiznává, že řešit se bude muset. Pravděpodobně právě ve chvíli, kdy se bude připravovat a veřejně projednávat návrh plánu péče o budoucí národní park.
„Jsem profesí herec, do přírody ale chodím jako obyčejný člověk. Můj kamarád mapuje a sleduje život kamzíků a nyní o nich připravil film,“ vysvětluje svůj zájem iniciátor petice Zdeněk Pavlíček. Počtem podpisů je velmi příjemně překvapen.
Pavlíček patří mezi ty, kteří na plány budoucího národního parku hledí s nedůvěrou. „Pro mne, autora petice pro záchranu jesenického kamzíka, představuje plánovaný park velký problém: jeho představitelé budou mít v daném území neomezenou moc. Někde v hlavě mi bliká červené varovné světélko,“ říká.

Petice proti petici Ačkoli obě petice usilují svým způsobem o záchranu jesenické přírody, ve skutečnosti stojí jejich organizátoři proti sobě. Zatímco Pavlíček kritizuje kvůli kamzíkovi plány na národní park, Bačík park podporuje. Ale o kamzíka se nejspíš svede opravdu boj.
„Osobně vím, že i členové našeho petičního výboru mají rádi kamzíky. Já jsem přesvědčen, že jeho výskyt v Jeseníkách je možný, ale aby byla rovnováha, musí být početně limitován. Pokud se přemnoží, má to negativní dopad. Jako jediný se totiž dostane i tam, kam se jiné zvíře nedostane, a právě tam jsou chráněné rostlinné druhy, které sežere,“ vysvětluje Bačík.
Je přesvědčen, že organizátoři petice za kamzíky zbytečně přehánějí. „Působí to tak, že kamzík je klenotem Jeseníků a tím nejvzácnějším, co tu je,“ dodává.
Podle Halfara však stejně není problém kamzíka na pořadu dne. Naše správa nemá žádný konkrétní plán ve vztahu ke kamzíkovi, jen v našem dlouhodobém plánu péče máme jakýsi cílový stav, v němž s kamzíkem nepočítáme. Ale v této chvíli se tím nezabýváme,“ říká. Kamzík, který byl vysazen v Jeseníkách uměle ještě před první světovou válkou, podle ochranářů škodí chráněným rostlinám.

Dopadnete jako na Šumavě Ve vzájemných sporech kolem příznivců a odpůrců parku však není kamzík tím nejdůležitějším argumentem. Mnoho místních lidí je totiž přesvědčeno, že Jeseníky po vyhlášení národního parku čekají kůrovcové kalamity a vymírání lesů jako na Šumavě.
„Připravili jsme do Šumperka výstavu fotografií o tom, jak to na Šumavě vypadá. Kdo zná situaci, nemůže být pro vznik Národního parku Jeseníky,“ říká Anna Svrchokrylová z pobočky myslivecké jednoty v Šumperku.
Po zřízení národního parku by o mysliveckých honitbách rozhodovala jeho správa. V současnosti jsou to státní lesy. Myslivci jsou proto další skupinou, která hledí na změny podezíravě. „Jsme zásadně proti,“ říká předseda okresního mysliveckého sdružení Vladimír Diviš, ale víc uvádět odmítá:má prý špatné zkušenosti s novináři. Jenže mají odpůrci pravdu?
Návrh, který v současné době připravuje ministerstvo životního prostředí, počítá s velmi malým územím národního parku. Ten by tudíž zahrnoval jen vrcholové horské partie, tedy území bez lidských sídel. „Šumava zahrnuje i obydlené oblasti, v případě Jeseníků je koncept jiný. A nikdo nepožaduje bezzásahové území,“ připomíná Bačík. V bezzásahovém území se příroda nechává zcela napospas, což kritizují právě někteří obyvatelé Šumavy, neboť zde dochází k přemnožení kůrovce a umírání stromů.
V prostoru národního parku by se tak ocitl hlavní jesenický hřeben, samozřejmě krásná a zajímavá Velká kotlina, ale například vodní nádrže, které jsou součástí přečerpávací elektrárny Dlouhé stráně, už ne. „Považujeme za důležité, aby nevznikaly další gigantické lyžařské areály, bavme se o tom, aby rozvoj byl udržitelný,“ říká Bačík.

Zachraňte kleč!
Stejně jako se vede boj o jesenického kamzíka, vede se podobný i o zakrslou borovici kleč, která roste na hřebenech hor.
Kleč má totiž s kamzíkem jedno společné: je nepůvodní, tedy na horách byla uměle vysazena. A ochranáři ji nemají rádi ze stejného důvodu jako kamzíka: „Kleč má negativní vliv na vzácné a chráněné živočichy a rostliny, ale nejen na ně. Například na vrcholu Keprníku rozrušuje zajímavé půdní tvary, takzvané půdní kopečky, které vznikaly dlouhou dobu podobně jako na dalekém severu a jsou velmi vzácné. V tomto místě bude kleč v nejbližší době vyřezána,“ říká Halfar.
I když příznivci kleče zatím žádnou další petici nesestavili, není jich určitě málo. Za zbytečné či neuvážené považují kácení kleče mnozí lesníci i starousedlíci. Lesníci upozorňují, že kleč může na prudkých svazích bránit erozi. Jenže za poslední roky se v Jeseníkách neúměrně rozrostla.
„Nejsou to neuvážené zásahy, odborné studie, které říkají, jak a proč vyřezávat kleč, jsou velmi podrobné,“ uvádí Halfar.

***

V dlouhodobém plánu péče máme cílový stav, v němž se s kamzíkem nepočítá. Jan Halfar, vedoucí Správy CHKO Jeseníky



Další články: 1 - 10 | 11 - 20 | 21 - 30 | 31 - 40 | 41 - 50 | 51 - 60 | 61 - 70 | 71 - 80 | 81 - 90 | 91 - 100 | 101 - 110 | 111 - 120 | 121 - 130 | 131 - 140 | 141 - 150 | 151 - 160 | 161 - 170 | 171 - 180 | 181 - 189



Na horách se denně zraní kolem desítky lyžařů
2.1.2011 - Hana Kubová - Bruntálský a krnovský deník


V Jeseníkách Horská služba našla mrtvého běžkaře
31.12.2010 - Hana Kubová - Bruntálský a krnovský deník


V jiříkovské Pradědově galerii už mají také mluvící sochy
11.12.2010 - Lenka Strnadová - Mladá Fronta DNES - střední Morava


Areály propojit permanentkami můžeme, ale nějak nám to nejde
11.12.2010 - ROSTISLAV HÁNYŠ - Mladá Fronta DNES - střední Morava


950 milionů do hor. Na Dolní Moravě roste malý Kitzbühel
11.12.2010 - Rostislav Hányš, Jakub Štos - Mladá Fronta DNES - střední Morava


Moc vysoké a moc na očích. Úředníci zakázali obří věže
7.12.2010 - Tomáš Fránek - Aktuálně.cz


Top 10 tipů kam za sněhem v Jeseníkách
1.12.2010 - ROSTISLAV HÁNYŠ - Mladá Fronta DNES - střední Morava


Lesníci zastavili kácení kleče. Ochranáři ji pálili
18.11.2010 - ROSTISLAV HÁNYŠ - Mladá Fronta DNES - střední Morava


Hit roku 2010? Nový areál v Koutech
15.11.2010 - Mladá Fronta DNES - střední Morava


Lyžování v Jeseníkách vyjde rodinu i na tři tisíce
13.11.2010 - ROSTISLAV HÁNYŠ - Mladá Fronta DNES - střední Morava



Další články: 1 - 10 | 11 - 20 | 21 - 30 | 31 - 40 | 41 - 50 | 51 - 60 | 61 - 70 | 71 - 80 | 81 - 90 | 91 - 100 | 101 - 110 | 111 - 120 | 121 - 130 | 131 - 140 | 141 - 150 | 151 - 160 | 161 - 170 | 171 - 180 | 181 - 189



DCK Rekrea Ostrava Rodinné Jeseníky Rychlebské hory Ski Karlov Bruntal.net Shocart.cz MKZ Jeseník JONAS PARK Ostružná

© Jeseníky Info 2002 - 2019   info@jeseniky.net   WAP   RSS