Malebná zřícenina hradu Brníčko stojí na zalesněném návrší (403 m) na východním okraji stejnojmenné obce na Šumpersku. Nejbližší přístup na zříceninu je možný ze vsi Brníčko po modré a červené značce. Nutno však počítat s 0,5 km dlouhým prudkým stoupáním. Prohlídka však za námahu stojí.
|
| Poloha a popis hradu | |
| Zřícenina hradu stoji na vrcholu osamocené výšiny (403 m.n.m). Vrchol kopce ovlivnil oválnou dispozici jádra hradu, obepjatého okružním příkopem, a předhradí, zužujícího se ve směru hřbetu, po němž stoupala příjezdní cesta. Vedla kolem ledvinového bolverku mezi dvěma šíjovými příkopy, který měl charakter předsunuté šíjové bašty ze dřeva a hlíny. S předhradím byl zřejmě spojen můstkem, který překonával 4,5m hluboký a 18m široký příkop. Plocha vrcholku a poměrně mírné svahy umožnily, aby bylo oválné hradní jádro ovinuto dvojím pásem příkopů a valů. Bolverk byl vlastně zvýšenou a rozšířenou čelní částí vnějšího okruhu, který celý mohl být výsledkem opevňování v 15. století. | | Vnitřní pás valu se pak napojoval na čtyřboké předhradí (37x30m), které mělo na východním boku zděný vstupní koridor. Cesta do předhradí se za koridorem musela ostře stočit, a kdo chtěl pokračovat do vlastního hradu, šel přímo po rozšířeném a obezděném valu až k přemostění příkopu. Most byl jistě dřevěný, ale opíral se o zděný pilíř na dně příkopu. Bezvěžové jádro hradu vymezovala vysoká a 2m silná zalamovaná hradba, k níž byl přistavěn trojprostorový palác s trámovými stropy. Šlo tedy o typický hrad s plášťovou zdí. Později byl palác směrem k jihu prodloužen o klenutou část a zvýšen o druhé patro. Datování další budovy, po níž zůstaly stopy pří západní hradbě, nelze určit bez archeologického výzkumu.atrně po zkušenostech z obléhání někdy v 15 století zesílili ohrožené jižní čelo třemi masivnímy pilíři. Protože byly vysoké jako hradba, kterou podpíraly, mohly být využity k obraně jako jakési věžice. |  | | Po třech čtvrtinách obvodu jádra asi od počátku obíhal parkán. Procházela jím totiž komunikace k bráně v severní špici hradu. Vedení cesty bylo důmyslné, neboť příchozí byl dlouho pod dohledem stráží na hradebním ochozu, a v případě nutnosti bylo v úzké uličce opravdu snadné ho zneškodnit. |  |  |  |  |
|
| Historie hradu | |
| Stavba hradu se datuje někdy k roku 1287.Tehdy lovčí krále Přemysla Otakara II.rozdělil svůj majetek mezi své syny.Beneda byl zakladatelem rodu pánů z Otoslavic.Za stavitele hradu lze považovat až Benedova vnuka Ctibora Moravu.V roce 1356 je hrad poprvé uváděn v zemských deskách jako majetek pánů z Otoslavic.Ctiborův syn Mikuláš Morava se rovněž psal z Brníčka. |
|
| Rekonstrukce podoby hradu Brníčko |  | |
| Po Mikulášově smrti připadl hrad jako odúmrť markraběti Joštovi a ten postoupil Brníčko Bernardovi ze Slavoňova.V roce 1434 se objevuje nový majitel-Jan Tunkl z Drahonovic,který se začal psát z Brníčka.Z tohoto nezámožného zemana z Krnovska se během 40 let stal nejmocnější feudál severní Moravy té doby,spojující rodový majetek v jeden ucelený celek.Po jeho smrti převzal majetek jeho syn Jan Mladší.Brníčko bylo zcela zničeno za válek mezi Jiřím z Poděbrad a Matyášem Korvínem. Hrad dobyli roku 1471 přívrženci Matyáše Korvína – hejtman Franc z Háje a pán ze Zvole. | |
| Obraz zříceniny Brníčka z poloviny 19. stol. |  |
| Jak se tam dostanete | Automobilem:
z Jeseníku: po silnici I/44 do Šumperka (přes Červenohorské sedlo), v Šumperku obočte na první světelné křižovatce doleva na II/446 a pokračujte do Hrabišína (směr Libina), kde odbočte doprava na II/370 a pokračujte do Brníčka (přes Dlohoumilov, směrem na Zábřeh) .
ze Šumperka: viz výše
z Bruntálu (Opavy, Ostravy): po silnici I/11 přes Rýmařov do Šumperka, dále viz výše.
Autobusem:
Do Brníčka jezdí autobusy ze Zábřehu i ze Šumperka.
Vlakem:
Vlakem do Zábřehu na Moravě, dále autobusem.
|
| Pohled na obec Brníčko od zříceniny: |  |
|
Blízké služby, zajímavosti nebo jiné objekty |
| | Ubytování | | | Turistika | | | | | | | | | | | | | | Služby | |
Mapa umístění - na objekt směřuje červená šipka
Mapa umístění 1:50 000 - na objekt směřuje červená šipka
|
Automapa
Ortofotomapa
Turistická mapa
Fotogalerie
